Volal jakýsi mně neznámý člověk a nabídl mi, zda bych neměl zájem tvořit pro ně nějaké reklamní veršovánky. Četl prý na webu některé moje říkačky a docela by se jim něco takového hodilo. Proč ne, řekl jsem si a nechal si poslat podrobnější informace mailem – mohla by to být příjemná změna po celodenním intenzivním programování. Mail dorazil obratem a jen jsem do něj nahlédl, ihned jsem ztratil veškerý zájem. Ty rýmovačky totiž měly být pro developerskou firmu.
Určitě to znáte. Šetřete si na peřiny, stěhujem se na Petřiny! Slunná rána, čisto v plicích v bytě v Nových Butovicích. Z terasy přímo do ráje v rezidenci U háje. Atd. Nic proti reklamním textům, napsat dobrý je kumšt a někdy za sloganem, který může někomu připadat jako naivní říkanka, můžou být hodiny intenzivní, ba i kolektivní práce. Jenže považuje-li se reklama za tvůrčí nadsázku, je pro mě reklama pro realitní agentury a developery přímo přeborem v kreativním lhaní. Takový sedmilhářský vrchol tohoto oboru. A daleko za mezí, kterou jsem ještě ochoten akceptovat.
Letáky, reklamy a prospekty developerů nemůžu vystát. Stačí se letmo podívat na libovolný odstaveček a už si automaticky v duchu překládám jejich hyperpozitivně vyladěné řečičky do prosté mluvy nás smrtelníků. Katalogové domky (moderní rezidenční čtvrť) v Zapadákově o dvanácti číslech včetně kravína (klidné bydlení) uprostřed pole (na prosluněném pozemku) na permanentním staveništi (v dynamicky se rozvíjející lokalitě) někde u 50. km dálnice (jen několik minut od kraje Prahy)… Snad nikde jinde se nelže tak bezostyšně – leč kreativně – jako právě u realitních developerů.
Jen na chvíli jsem si představil, jak se ze všech sil snažím hledat pozitivní pohled na ty rozestavěné řadovky mezi dálnicí a habrovím zarostlou skládkou (srdce zaplesá … nad vilkami u lesa) stranou civilizace (vaše přímá cesta … pryč z blázince velkoměsta), s mizernou obslužností všeho druhu (s přírodou v objetí…), bytovky zbastlené neschopnými řemeslníky (…v netradičním pojetí) a prodávané za nekřesťanské peníze (dopřejte si změnu… za skvělou cenu) – a udělalo se mi little šoufle. To by můj žaludek opravdu neustál. Obratem jsem odepsal a nabídku slušně odmítl. Jistě snadno najdou někoho jiného, kdo se téhle (velmi slušně placené, nutno podotknout) práce ujme. Nepochybuji o tom.
A pokud by se onen mladý nadějný textař přece jen v oboru ještě tolik neorientoval, měl bych pro něj stručnou příručku do začátku.